ODSTRAŇOVÁNÍ PŘEDCHOZÍ LAKOVANÉ VRSTVY
Barvy zasychající jen odpařením rozpouštědla (nitrocelulózové, lihové, chlorkaučukové, apod.) Lze odstranit pouhým ponořením do patřičného rozpouštědla. Chemicky síťované barvy (epoxidy, polyestery, MIX, polyuretany, alkydy) jsou rozpustné ve speciálních rozpouštědlech, většinou vyšších alifatických nebo aromatických uhlovodících. Rychlost měknutí barvy pak závisí na typu pojiva barvy, tloušťce lakované vrstvy, teplotě rozpouštědla. Zbytky barvy je nutné odstranit mechanickou cestou.
velmi účinný způsob odlakování ocele ( hliník se v hydroxidu sodném snadno rozpouští, a proto není tento způsob pro hliník použitelný) S vyšší teplotou roste rychlost a účinnost tohoto odlakování, používají se teploty až 50-90°C a koncentrace hydroxidu sodného kolem 10-30%. Po odlakovaní pomocí hydroxidů je nutné důkladné opláchnutí dílce.
Je stejné s mechanickým čištěním podkladu. Lze provádět broušení, kartáčování, frézování, tryskání (které je zároveň úpravou pro další lakování). Nevýhoda tryskání je v tom, že se nedají tryskat měkké a tenké podklady (např. tenké plechy).
Nalakovaný díl je ohříván na teplotu, kdy nátěr měkne, a lze ho lehce mechanicky odstranit. Odstranění barvy není nikdy úplně dokonalé, je potřeba dalších mechanických dočištění, broušením kartáčováním a podobně. Nelze opalovat výrobky, u kterých hrozí deformace, či např. rozletování spojů. Vyšší teplotou a delším působením dojde k pyrolýze (tepelnému rozkladu) tedy spálení vrstvy organického laku, která se provádí ve speciálních pecích. Oba způsoby jsou často užívány při odlakovávání závěsů na lakování výrobků.
